Žena z Penzya si stěžovala na vlhkost a špínu v domě č. 45 na Beljajevu

Investice nebyla příliš úspěšná. Koupě pokoje v bývalém hostelu na Beljajevové (45) radost nepřinesla. Nejenže pracovníci veřejných služeb mimo dům nic nedělají (na střeše jsou rampouchy, mokré skvrny na stěnách, uvnitř je vlhko), ale i společné prostory jsou velmi špinavé. Podlahy nikdo nemyje a navíc bezohlední obyvatelé hází všechno na podlahu a na parapetech nechávají lahve a plechovky.

„Takto lidé žijí, trpí a trpí. Takhle žijeme. Není tu nic dobrého,“ stěžovala si Galina Ivanovna.

Kdysi zde byla instalována monitorovací kamera, ale nyní, soudě podle jejího zanedbaného vzhledu, je nepravděpodobné, že bude funkční. Je to škoda – možná by to pomohlo dát věci do pořádku. Když se „velký bratr“ dívá, chovají se jinak. Ne všichni zdejší obyvatelé jsou svědomití a dokonce i vstupní dveře jsou dokořán – dovnitř může vstoupit kdokoli. Není divu, že u vchodu je tolik odpadků a obscénních kreseb.

„Už jsme si na tyhle malované stěny zvykli, nic neříkáme. Nejdůležitější je, že nám absolutně nikdo nechce dělat střechu,“ poznamenala žena.

Pokud obyvatelé v patře trpí děravou střechou, pak lidé v prvním patře trpí záplavami z kanalizace.