Opravdu nám GMO škodí

Nedostatek vitaminu A je celosvětově hlavní příčinou dětské slepoty, které lze předejít, a to každoročně kvůli vitaminu nedostatek způsobuje částečnou nebo úplnou ztrátu zraku až u 500 000 dětí. Abychom tuto nelehkou situaci zvládli, byla vytvořena geneticky modifikovaná zlatá rýže obsahující betakaroten, který naše tělo využívá k produkci vitamínu A.

Navzdory skutečnosti, že tento druh rýže vznikl před více než 20 lety, stále nenašel široké rozšíření v Asii, kde je nejvíce potřeba. Vědec a spisovatel Ed Regis, autor knihy „Zlatá rýže: Zrození GMO superpotravin“, na svých stránkách uvedl, že Greenpeace se aktivně staví proti zavedení zlaté rýže a geneticky modifikovaných plodin obecně. Organizace tvrdí, že za propagací rýže stojí komerční zájmy a zvýšení hladiny vitaminu A v důsledku konzumace „zlaté rýže“ nebylo prokázáno. Kultura byla také obviněna ze snahy odvrátit pozornost veřejnosti od jiných snah o ukončení dětské chudoby.

Dokonce podotýká, že takové obohacování potravin je jednou z možností, jak tento problém dlouhodobě řešit. A právě pro tento účel byla vyvinuta „Zlatá rýže“.

I když je kolem stále spousta zlaté rýže

spory

Pokud jde o výzkum, hlavním problémem, který podle Regise brání plošnému pěstování této plodiny, je Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Tato mezinárodní smlouva uzavřená v roce 2003 výrazně komplikuje zavádění geneticky modifikovaných plodin na celém světě. To je způsobeno populárním předpokladem, že tyto produkty jsou nebezpečné, dokud se neprokáže, že jsou bezpečné.

„V Bangladéši, Číně, Indii a dalších asijských zemích se jídelníček mnoha dětí skládá z několika misek „prázdné“ rýže denně. Jsou nuceni jíst pouze to bez jakýchkoliv masových, zeleninových nebo ovocných přísad. Pro tyto děti by denní porce zlaté rýže mohla být dobrým zdrojem vitamínu A, který může zachránit zrak dětí,“ píše Regis ve své knize.

V současné době je tato rýže schválena pouze ve čtyřech zemích – Austrálii, Novém Zélandu, USA a Kanadě. Existuje však naděje, že do konce roku dostane zelenou v Bangladéši a na Filipínách, kde je ho potřeba mnohem větší.

Jelikož rýže ve skutečnosti končí v pohárech lidí, je možné, že to bude mít pozitivní dopad, v který vývojáři doufali. V tomto případě se může zmírnit některá stigma kolem GM potravin, stejně jako regulační omezení, která zpomalila jejich širší používání.

Předsudky týkající se geneticky modifikovaných produktů jsou založeny na skutečnosti, že mohou způsobit potenciální škodu, nikoli užitek, takže moderní vědci nikam nespěchají se studiem jejich prospěšných vlastností a pozitivních účinků na zdraví.

Myslíte si, že geneticky modifikované produkty mají právo na existenci? Foto: International Rice Research Institute/CC BY 2.0